Dívám se na nevelkou pevnou kapsli. Pod jejím pláštěm je schovaná látka příznivě ovlivňující stav kloubů, kterou s velkou mírou bezpečnosti užívají nejen siloví sportovci, ale i běžná populace. Předmětem údivu však v tomto případě není samotná podstata preparátu v podobě účinné látky, ale naopak zdánlivě bezvýznamný vnější obal. Ačkoliv slouží pouze jako dočasná schránka pro přesně odměřenou gramáž spásného medikamentu, ukrývá v sobě jedno malé tajemství. Obsahuje totiž barvivo. Syntetické. Nesloužící žádnému léčebnému efektu či technologické potřebě zde pouze plní funkci jakéhosi okrasného efektu. Jenže proč? Ta otázka je určitě na místě v případě, pokud jde o jedno z potenciálně nejškodlivějších barviv vůbec.
Prospěšné posilování
Předchozí odstavce nebyly do tohoto textu zvoleny náhodně. Sama kulturistika neboli jednoduše posilování se zátěží přináší do života každého člověka nejen tvarovanější či objemnější svaly a symetrickou postavu, ale v neposlední řadě i takovou podstatnou složku jakou je zdraví. Silové cvičení je velmi dobře známo pro svoji schopnost jej v mnoha směrech utužovat. Protože posilování úzce souvisí se zdravou stravou, mělo by být zájmem každého nadšence starat se o něj i prostřednictvím konzumovaných jídel. A to včetně některých doplňků výživy. Tedy i těch majících příznivý vliv na stav kloubního a vazivového aparátu. Občasnými problémy s klouby si v různých stádiích prošel snad každý, kdo se návštěvám posilovny věnuje pravidelně a dlouhodobě. V této konkrétní rovině je pak na místě sáhnout po příslušném preparátu a tělu tak ulevit. Jenže je tady onen háček v podobě zmíněného a pro potřebný účinek nepodstatného barviva. Nebudeme se na tomto místě ponořovat do sáhodlouhých debat o tom, že je látka schválená a v tak malém množství podle některých názorů naprosto bezpečná. K zamyšlení je spíše jedna věc. Pokud dbám na svoje zdraví, a to nejen prostřednictvím tréninku a zdravé a vyvážené stravy, proč bych měl tuto snahu přibrzďovat zbytečnými přísadami? Či spíše proč si raději nevybrat podobně dobrý či ještě kvalitnější preparát s absencí nejen zmíněného barviva, ale i jakýchkoliv dalších organismus potenciálně zatěžujících příměsí?
Když se řekne jídlo, člověka většinou ani nenapadne, že by v něm mohl najít něco škodlivého. Jenže tomu tak nemusí být. Kulturistika má přitom tu výhodu, že nevhodné potraviny ze svojí podstaty sama přirozeně eliminuje. Nebo by alespoň měla. Někteří lidé se v tomto ohledu zaměřují například pouze na obsah živočišných tuků či přítomnost rafinovaného cukru. Potravinářský průmysl však nabízí nepřeberné množství produktů. Ačkoliv je možné všechny označit za jedlé a poživatelné, je zejména nadměrná a dlouhodobá konzumace některých z nich nevhodná a organismus zatěžující. Může tomu tak být nejen z důvodu samé podstaty byť přírodního produktu (nasycené mastné kyseliny), ale také díky přítomným aditivním látkám či určitým formám tuku. Jaké pasti a úskalí na nás čekají v obchodu s potravinami, se podíváme níže, nicméně jedno je podstatné zmínit. Posilování by mělo být doprovázena kvalitními a co nejméně průmyslově zpracovanými surovinami. Třeba právě takovými, o jakých jsme psali v tomto článku. Je to jednoduché. Když cvičíme, tak se nejprve učíme správné technice. Tuto techniku poté nadále dodržujeme a třeba ještě vylepšujeme. Stejně tak i strava by měla být čistá a kvalitní, abychom zbytečně nezatěžovali naše pracně stavěné tělo nevhodnými látkami. Cílem by totiž mělo být, aby vypadalo pěkně nejen navenek, ale i zevnitř.
Co jsou to éčka?
Jedná se o přídatné látky používané při výrobě potravin. Slouží k záměrnému zlepšení požadovaných vlastností výrobku jako je například prodloužení trvanlivosti, vytvoření homogenní směsi či vylepšení senzorických a chuťových vlastností. Éčka jsou buďto zcela přírodního původu, nebo jsou přírodně identická či se získávají chemickou výrobou. Některá z nich mohou představovat méně či více závažné riziko násobící se díky tzv. koktejlovému efektu.
Není jídlo jako jídlo
Rýže, brambory, maso, obilniny, luštěniny, mléčné výrobky či zelenina. Základní potraviny tvoří pilíř našeho jídelníčku. Kdybychom v jakémkoliv supermarketu vyčlenili stranou pouze zmíněné původní suroviny vzniklé díky ochotně pracující přírodě, asi bychom se možná divili, jak velká část prostor by zůstala prázdná. Z řady ze zmíněných surovin lze přitom připravit rozumným technologickým zpracováním či domácí úpravou rozličnou škálu pokrmů či výrobků a mít tak vyvážený, pestrý a chuťové zajímavý jídelníček.
Je přirozenou vlastností některých lidí chtít zkoušet jiné chuťové kombinace, mít svoje pohodlí a nezajímat se o složení potravin či proces jejich výroby. Podobně typickou vlastností bývá v případě řady výrobců snaha o vygenerování co nejvyššího zisku. Je to jen zjednodušeně formulováno, ale tato vzájemná synergie umožňuje, aby se původní suroviny stávaly součástí rozličných poživatin, v nichž jsou obsaženy často jen ve zlomkovém množství. Zbylou část obsahu balení je proto třeba nahradit, což se většinou děje díky nějaké levné surovině. Hotový výrobek samozřejmě musí koncovým zákazníkům chutnat, dále pak musí vypadat pěkně a úhledně a v neposlední řadě se nesmí příliš brzy zkazit. Výsledkem tohoto procesu jsou v celé řadě případů až na světlé výjimky podivuhodné kreace alimentárních variací, přinášejících konzumentům nejenom diskutabilní chuťové zážitky, ale v řadě případů minimální nutriční hodnotu výrobku s téměř nulovou přítomností původních vitamínů, minerálních látek či tuků. Kouzlo pak obstarávají umělá sladidla a barviva, konzervanty či látky zvýrazňující chuť, tedy aditiva spadající do skupiny tzv. éček. Řada z nich má prokazatelně škodlivé účinky či minimálně vzbuzuje pochybnosti o jejich naprosté bezpečnosti. Zajímavý článek o přínosu kvalitních potravin jsme napsali v článku Kvalitní potraviny dělají krásná těla. Určitě stojí za to si ho přečíst.
Ne všechna éčka jsou škodlivá
Škála látek označovaných jako éčka je velmi pestrá. Je přitom většinou dobře známé, že řada položek ze seznamu může někomu nahánět zcela zbytečnou hrůzu jenom proto, že je jako éčko kategorizována. Takovým příkladem může být například obyčejný vitamín C, tedy kyselina askorbová nesoucí označení E300, sloužící mimo jiné jako konzervační látka. Podobně zcela neškodný je třeba Betanin s označením E162, což je barvivo obsažené například v červené řepě. Na opačné straně pólu pak stojí látky, jejichž skóre škodlivosti je vysoké a přesto je možné nalézt je v některých výrobcích. Příkladem může být třeba dobře známý glutaman sodný značený jako E621 zvýrazňující chuť a vůni výrobku či notoricky známý aspartam s kódem E951 používaný jako umělé sladidlo.
Co je aspartam?
Jedná se o látku náhodně objevenou v roce 1965, která byla ve Spojených Státech poprvé schválena v roce 1981 americkým Úřadem pro kontrolu léčiv. Je 200krát sladší než sacharóza. Použití: Aspartam se používá jako náhražka cukru k běžnému slazení, tedy například při výrobě sypkých nápojů, žvýkaček, některých jogurtů, dezertů, pudinků či nakládané zeleniny. Většinou se nepoužívá v pokrmech, které je nutné zahřívat, protože je teplotně nestabilní.
S transmastnými kyselinami to nepřehánějte
Samostatnou kapitolu by jistě mohly tvořit tuky, které však vezmeme jen ve zkratce. Všeobecně se ví, že zdraví příliš neprospívá nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin nacházejících se v přirozeně se vyskytujícím tuku v potravinách zcela přírodního původu, jako jsou například tučné maso, uzeniny či plnotučné mléčné výrobky. I nasycené mastné kyseliny jsou však v zásadě v malém a rozumném množství považovány za prospěšné. Toto je však velmi krátká poznámka na okraj, protože se v článku věnujeme především látkám přídatným, respektive uměle vyrobeným. V tomto ohledu je proto určitě dobré zmínit tzv. transmastné kyseliny. Ty vznikají při částečném ztužování rostlinných tuků, které můžeme najít například v některých výrobcích z listového těsta, margarínech či zmrzlinách. Nutno dodat, že řada výrobců však už v uplynulých letech problém řešila tím, že obsah transmastných kyselin ve svých výrobcích zcela eliminovala či výrazně snížila. Přesto jde o velký problém, což dokládají nejen slova lékařů o zhoubném vlivu těchto tuků na zvýšení krevního tlaku či většího množství infarktů, ale i plány Evropské komise na další omezení používání transmastných kyselin v potravinářství.
Specifikem poslední doby je také diskuze nad palmovým a palmojádrovým olejem. Stranou od ekologické zátěže je to především otázka obsahu nasycených mastných kyselin, kterých ten palmový obsahuje zhruba 50 % a palmojádrový dokonce 80 % (běžné živočišné tuky jich pro porovnání obsahují kolem 40 %, olivový olej pak přibližně 12 %). Výrobky s obsahem palmového či palmojádrového oleje lze nalézt nejen v řadě potravin, ale i v kosmetických přípravcích. Poslední dobou se pod tlakem spotřebitelů situace mění a někteří výrobci začínají zmíněný olej vypouštět ze svých receptur. Přečtěte si článek Kokosový olej a jeho účinky, ve kterém se dočtete například o tom jaký vliv má kokosový olej na naše zdraví.
Koktejlový efekt
V tomto případě vůbec nejde o proslulou filmovou hlášku obsahující v sobě slova „protřepat, nemíchat“. Když konzumujeme potraviny, dostává se nám do těla kromě makronutrientů i řada prospěšných látek jakou jsou vitamíny, minerální látky či fytochemikálie. Kromě nich ovšem musí náš organismus zpracovat i nežádoucí látky. Mimo přirozeně se vyskytující k nim pochopitelně patří i zmíněná éčka v potravinách, nevhodné formy tuků a další. Čím větší je množství a četnost přijímání některých nevhodných látek, tím větší je zátěž organismu. Některé látky se mohou v těle kumulovat a dlouhodobě ukládat, což představuje další problém. Koktejlový efekt pak zjednodušeně vystihuje stav, kdy prostřednictvím buď jednoho ale zejména více zdrojů dostáváme do těla směs některých diskutabilních látek, tedy například chemických barviv, aromat či konzervantů. Častá a zvýšená konzumace pak zanáší organismus celou řadou neprospěšných či dokonce škodlivých látek a nazývá se zmíněným koktejlovým efektem. Organismus si tedy může docela dobře poradit s výjimečným příjmem potraviny s obsahem nežádoucího barviva, avšak více výrobků obsahujících zdraví potenciálně ohrožující látky přináší zvýšenou zátěž. Mávnutí rukou nad „nějakými éčky“ tedy ztrácí na argumentaci v případě, že výrobky s nimi konzumujeme neustále. Pak už jen stačí kombinace více druhů potravinářských výrobků se zbytečnými aditivy, k tomu užívání některých léků a navrch třeba ještě nějaká ta cigareta a zdravotní problémy mohou být na světě. Jsou o to zákeřnější, že se mohou projevovat nenápadně a pozvolna. Ostatně se někdy stačí jen podívat, jaké je složení velkého nákupu, který si někteří zákazníci dávají na vykládací pás v prodejně potravin.
Doplňky výživy
V předcházejících řádcích jsme zmiňovali obsah nežádoucích látek v některých výrobcích, ale v tomto ohledu 
Sportovní výživa německé značky LSP
se specializuje na výrobu kvalitní sportovní výživy
bez zbytečných barviv, konzervantů, zahušťovadel apod. jsme možná trochu pozapomněli na doplňky výživy pro sportovce. Ačkoliv je primárním cílem mnoha zájemců o vylepšení sportovního výkonu nalezení co nejúčinnějšího výrobku, určitě by se při výběru jakéhokoliv doplňku výživy nemělo zapomínat na jednu věc. A to tu, že doplňky výživypravděpodobně budou vzhledem k předpokládanému dlouhodobému zájmu o silový trénink konzumovány často a ne pouze nahodile a výjimečně. Právě proto je vhodné dobře vybírat. I doplňky výživy totiž v sobě mohou ukrývat některé nevhodné látky, mezi které patří především umělá sladidla, aromata, barviva a konzervanty. V tomto ohledu určitě není bez zajímavosti uvést, že mohou existovat dvě verze jednoho výrobku s tím, že jedna je určena na americký a druhá na evropský trh. Právě na něm je legislativa v některých ohledech přísnější a někdy i zbytečně svazující. A to jak pro cílové konzumenty, tak i pro dovozce. Nicméně v určitém smyslu to může být výhodné, protože třeba právě americký trh je v tomto ohledu v porovnání s Evropou velmi benevolentní.
Nezřídka se hovoří o zdraví ohrožujících produktech, které původně měly být jen výkon podporujícími či zdraví zlepšujícími suplementy, což může působit paradoxně. Zákazníci na našem trhu však i přes zmíněnou přísnější legislativu mohou nalézt doplňky výživy, jejichž složení s ohledem na látky ze skupiny éček pro ně nemusí být vyhovující. Není však potřeba podléhat pesimismu, protože v současné době je již k dostání celá řada účinných suplementů postavených zcela na přírodní bázi nebo s akceptovatelnými přídatnými látkami. V tomto ohledu můžeme určitě zmínit například zcela přírodní syrovátkový proteinový výrobek či protein v BIO kvalitě.
Ne nadarmo se pak u řady výrobků může spotřebitel setkat s tím, že je zdůrazňován evropský původ surovin či absence umělých sladidel.
Výběr je na nás
Lidé dnes žijí déle než v dřívějších dobách. Zlepšila se lékařská péče, diagnostika chorob i jejich léčba. Všeobecně se mnohem více dbá na zdravější životní styl a společnost jako taková se mnohem více zajímá o složení potravin. Důkazem toho mohou být třeba i na internetu vysílané komerční pořady se zaměřením na technologii výroby potravin či webové stránky mapující nejen zmíněná éčka v potravinách, ale přinášející i řadu dalších cenných informací. Přesto je na místě otázka, zda si zmíněnou dlouhověkost v některých ohledech zbytečně nekazíme. Principem při výběru potravin by neměl být jakýsi strach. Je ale určitě dobré a užitečné vědět, že se v podstatě vždy vyplatí zvolit zdravější variantu bez zbytečných aditiv. Nejde přitom o nic složitého, mnohdy totiž jednoduše stačí sáhnout jen do vedlejšího regálu či při objednávce po internetu kliknout na jinou položku ze seznamu. Třeba jako v případě bolestivých kloubů a preparátu, o kterém jsme psali na začátku článku. Suplement se stejně účinnou látkou totiž mimochodem produkuje (kromě řady dalších) i renomovaný a známý výrobce doplňků výživy. A to nejenom bez onoho nepotřebného barevného efektu, ale i v absolutní čistotě a vrcholné kvalitě. Tak co? Nezkusíte příště také sáhnout o regál vedle?
„Ve stovkách článků uveřejněných na internetových stránkách Světa kulturistiky a v několika vydaných publikacích ze stejnojmenného vydavatelství jsem se vždy snažil přinášet vám čtenářům co nejzajímavější, nejpraktičtější a nejsrozumitelnější informace. Budu rád, pokud si je se zájmem přečtete nově i zde na Onefit.cz.“
Karel Šedivý,
člen týmu ONEfit.cz (Použité stránky: dtest.cz, www.fda.gov, zdravapotravina.cz, wikipedia.org)